Jsem takový věčný student vína. Začínal jsem u argentinských hutných vín z legendární oblasti Mendoza. Pak jsem se přenesl na pálavskou oblast a lokální vinaře. Postupně vše objevuji, ochutnávám. Baví mě ten zápal, se kterým se o víně na degustacích lidé baví. Ve víně tak hledám to, co bych měl. Stále se ale cítím jako laik, který tento svět objevuje.  A ve Vinné galerii ho objevuji úplně nejradši.

Ta atmosféra tady – tomu nejsem schopen odolat. Nejen na mě a na mé kolegy z Konzervatoře Brno Vinná galerie totiž působí vskutku inspirativním dojmem. Stačí usednout a začít vnímat všechno kolem. A věřte – nápady a plány se nám na stole začnou rodit. Když se pak tyhle plány změní v úspěšné projekty a představení, tak tady připíjíme na úspěch i s kolektivem studentů. Kruh se tak krásně uzavře. 

Už je tomu skoro dvacet let, co chodím do Vinné galerie na čtvrteční degustace nebo sklenku vína. Sejdeme se s partou přátel, sedneme si k “našemu” stolku a užíváme si dobré víno a dobrou atmosféru. To všudypřítomné přátelské a rodinné naladění je přesně to, proč je nám tu všem tak dobře a proč se tady rodí nová a pevná přátelství. Všechny tu totiž spojuje kvalitní víno a kvalitní společnost!

Večírky se tady protahují, lidé se seznamují, vytahují se nástroje a zpívá se do noci – všechno tak přirozeně samo. Vznikla tady moje láska k vínu. Za Martinou a Tomášem Vicanovými, nyní už dlouholetými přáteli, chodím i na pravidelné degustace.  K tomuhle místu mě pojí i herectví.  Učinkoval jsem v několika filmech a seriálech, které Tomáš produkoval. Ať už Bobulích, Vinařích nebo Bikerech.

Moc rád chodím na čtvrteční degustace, kde si rozšiřuji svoje obzory, objevuji nová vína nebo se i seznámím přímo s vinaři. Podle těchto dojmů vybírám vína, která si následně “naskladním” do domácí vinotéky. Tento svůj systém chodím do Vinné galerie pilovat už řadu let. Vážím si zde také milého a znalého personálu, jež spoluvytváří přátelskou atmosféru, kterou tu všichni máme tak rádi.